Odešla jsem. Kdyby mě náhodou vážně někdo hledal....

tevuori.blogspot.cz

Jsou všude!!

25. července 2013 v 9:00 | Tevuori
Jsou všude kolem nás. Jsou malé, nenápadné a neodolatelné. Mají ve zvyku shlukovat se do velkých skupin na tržnicích, v obchodech i u silnic a dálnic a provokovat vás. Nemůžete se jim vyhnout, ne v této roční době. Meruňky dočista ovládly fungování lidské rasy!!!


Není to tak dlouho, co jsem slyšela, že letošní úroda bude slabá. Celkově slabá. Kvůli těm mrazům v dubnu. Kvůli těm vedrům v dubnu. Kvůli dešťům. Kvůli povodním. A vůbec. Prostě, že se letos zemědělcům nedaří. V tom případě mi vysvětlete, kde se pořád berou kila a kila těch oranžových, zákeřných potvůrek?

Já se totiž přiznám. Mám pro meruňky slabost. V zimě to jsou mandarinky a banány, v létě štafetu přebírají meruňky a broskve. (ale probůh, nesmí být moc měkké - nesnesu být celá ulepená od té sladké šťávy) Mohla bych jíst meruňky pořád. Peníze (které momentálně nemám) utrácím za zmrzlinu (skořicovou, prosím), pití a meruňky. Ale čeho je moc, toho je příliš.

Rodino, přátelé, známí, stánkaři? Proč mi to děláte? Copak nevíte, co se člověku stane, když jí meruňky na snídani, svačinu, svačinu i večeři? (oběd musím mít slaný, jinak je mi zle) Mějte slitování! Zásoby Hylacu v domácí lékárničce se tenčí, endiaron také ubývá a z živočišného uhlí mě natahuje. A rodinní příslušníci vycházející z míst, kam i císař pán chodí sám, znechuceně krčí nosy.

"Upeču bublaninu, ano?" "OK, mami" - Ta první byla úžasná, druhá byla taky fajn. Pak přijela babička a přišla třetí a čtvrtá bublanina. A rýžový nákyp. A zavařování, a zamražování a krájení a odpeckovávání. A crr - soused přinesl plnou bedýnku vlastních meruněk ze zahrádky na jižní moravě. Tak kilo a půl, možná necelé dvě.
"Ale ošatku vrátit!"
"Za chvíli vám ji přinesu, děkujem moc."
A jedeme repete. Zase od začátku. Část odpeckovat a napůlit. Upéct novou bublaninu. Jde se na koupaliště - co na svačinu? Meruňky. Ale byly výborné. Asi nejlepší ze všech letošních. Velké a medově sladké... Hylacu opět ubývá.

"Zanes dědovi oběd a po cestě mi kup u levňáku kilo meruněk."
"Ok, mami."
Přijdu k dědovi.
"Co to kupujete, mám toho plný strom!"
Další den nafasujem další košíček. Mňam. Dochází nám endiaron, někdo asi bude muset dojít do lékárny."

Dneska odjíždíme na dovolenou. Mezipřestávku děláme u babičky v Ústí nad Labem. Přespíme tam. Mají s dědou chatu v Brné a pěstují tam kde co. Kdyby to tu někdo komentoval, začala bych uzavírat sázky na to, kolik bedniček meruněk na dovču vyfasujem. A předpokládám že moučník po večeři bude bublanina.

Hahaha. Asi mi začnou růst meruňky z uší. Ale když já je tak miluju...

A to jsem si myslela, že ta obrovská mísa třešní, kterou jsme dostali darem před třemi týdny bylo to nejhorší, co můj zažívací trakt letos potká. Mě ta moje vášeň pro ovoce jednou zabije.
 


Komentáře

1 Kája Kája | Web | 25. července 2013 v 13:52 | Reagovat

Terko já tě miluju!
Ty mě vždycky dokážeš rozesmát! :)
Je to geniální.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama