Odešla jsem. Kdyby mě náhodou vážně někdo hledal....

tevuori.blogspot.cz

Vysoké Tatry – Deň prvý

1. září 2013 v 20:26 | Tevuori

Zatímco se všichni chystají do školy, nadepisují sešity a ořezávají pastelky, já jsem si prodloužila prázdniny a vyjela s babičkou na Slovensko do Tater.


Babička ten zájezd dostala jako dárek od mojí mamky - a když se hledal někdo, kdo by jí dělal společnost, zcela nesobecky a bez vlastních záměrů jsem se dobrovolně přihlásila. A tak se teda napsal mail třídní, že se mi do školy ještě nechce, zabalily se trekingové hůlky, mapa a sportovní oblečení a koupil lístek na vlak. (postřeh dne - mezinárodní jízdenky od ČD jsou divné)

Nejprve chci říct - nečekejte tady nějaké popisy náročných túr na Terryho chatu, nebo Gerlachovský štít. Babička na tom není zdravotně nejlíp, má problémy s kolenem, takže jsme sem přijely opravdu jenom relaxovat. I když je pravda, že první pohled na Solisko ve mně probudil takovou chuť k turistice, že je mi to trochu i líto. Rozhodla jsem se, že příští léto ( ! první plnoleté prázdniny ! ) se sem vrátím a dám si pořádně do těla. Kdo jede se mnou?

Teď k cestě. Odjížděli jsme v osm z Ostravy, což nebylo moc pěkné, protože to znamenalo vstát už o půl sedmé. A jelikož jsem včera proskákala odpoledne pod podiem na rockové slezině (jestli bude zítra hnusně, též vám o ní něco napíšu), nebylo to probuzení příliš příjemné. Ale zjevná novota a kvalita našeho vláčku mě opět vrátila do nálady -navíc v trafice už měli zářijový Spark. Deep look inside s recenzí z Mástrů mě velmi potěšil. Tak jsme si to fičely do Žiliny - komfortně, samy v kupé.

A Žilina? Divné nádraží, spousta lidí a malá čekárna. Ale pár věcí mě pobavilo - třeba pravidlo čekárny č. 3 (v čekárně není povoleno spát) nebo nádražní rozhlas. Podle něj se totiž mohlo zdát, že Žilina je děsně frekventovaný železniční uzel. Jenže, přátelé, oni hlásili pořád jeden a ten samý vlak. V průměru co tři minuty - a to je fakt, stopovala jsem to. Slovenské hlášení o odjezdu mezinárodního expresu Leoš Janáček ve směru do Prahy, pravidelný "odchod" v 10:39, už znám skoro nazpaměť.

Zbytek cesty byl děsný. Vlak totálně plný, v kupé alkoholový opar a nerudní chlapi. Nic moc… Ještě že jsme měly ty místenky.

Celou cestu lilo jak z konve. Když jsme přijížděly do Štrby, přestalo. Neradovaly jsme se ale dlouho. Krásné počasí nám vystačilo tak akorát na cestu taxíkem na hotel, na uschování zavazadel a na 200 metrů ze zamýšlené procházky. Pak začalo lít. Takže jsme zbytek času do ubytovací hodiny strávily na recepci. Jako správné české socky jsme vytáhly řízky a vrhaly opovržlivé pohledy do hotelové restaurace.

Ubytovávací ceremoniál je na článek sám o sobě. Najednou se tam ve 14:00 nahrnulo asi dvacet lidí. Tak jsem se tam rychle vesrala taky, jenže jak jsem zjistila o chvíli později, zapomněla jsem peněženku v úschovně zavazadel. Pecka. Což znamenalo dojít si pro ni a následně si stoupnout na konec řady. Takže i když jsme ze všech nových turistů přijely nejdřív, pokoj jsme dostaly naposledy. Výbrorně… Ale pokoj je krásný. Jediné co mě sere je, že wifi je jen v restauraci a na recepci. Takže budu na večeři tajtrlíkovat s notebookem, abych tohle zveřejnila.

Když přestalo pršet, rozhodly jsme se jen pro krátký výlet - zubačkou na Štrbské pleso, podívat se k jezeru a zpátky. Jak jsme se radovaly ze sluníčka, když jsme vylezly z hotelu. Po menším nedorozumění s jízdními řády a drobné neschopnosti najít místo prodeje jízdenek, jsme nastoupily do zubačky, označily lístky a těšily se na první odpoledne v horách.

Vystoupíme na Štrbském plese a ouha! - mlha hustá jako mléko. S mírnou nadějí, že by to nahoře mohlo být lepší vylezly jsme k jezeru. Vypadalo to tam asi takhle:

Fakt krásný zážitek - takhle jsem to jezero ještě neviděla… Musím si k němu při zpáteční cestě zítra nebo pozítří sama vyběhnout a vyfotit. Potřebuju fotku pro kamaráda!

Co ale nasere nejvíce? Když čekáte na zpáteční zubačku a mlha najednou spadne, vyleze sluníčko a vysmívá se vám, že to k tomu jezeru už nestíháte znova. Fakt pech. Ale aspoň konečně vykoukly vrcholky skalnatých Tater a my se mohly pokochat krásným výhledem. J


Teď fičím na večeři. Hodím tenhle článek na blog, i když je mi jasné, že něco tak dlouhého nikdo číst nebude. Těším se na zítřek -doufám, že rozvrh hodin, který mi pošle K. mi ten den úplně nezkazí.

P.S. Ty šišky se mi strašně líbily.
 


Komentáře

1 Šukatérka Šukatérka | Web | 1. září 2013 v 22:45 | Reagovat

Výlet ti závidím a prodloužený prázdniny snad ještě víc, sakra, zbývá už jen pár hodin... (:-D)

2 Kája Havlová Kája Havlová | E-mail | Web | 2. září 2013 v 19:36 | Reagovat

Ahoj máš krásný blog s hezkými články a ten desing je úžasný! :O já jsem totiž na dess blbá :D
Máš moc hezkou návštěvnost :-)

článek se povedl a fotky jsou krásný, ty se máš, ani nevíš, jak Ti ten blog závidím :-) :D

3 Tevuori Tevuori | Web | 2. září 2013 v 20:52 | Reagovat

[2]: Díky. :) Na tom dessu není nic složitého, vždycky jsem měla spíš dojem, že na grafiku jsem tady blbec já.

A díky za pochvalu článků. Moc to pro mě znamená.

4 Zdebra Zdebra | Web | 3. září 2013 v 13:23 | Reagovat

Na Spark se těším, až si ho koupím.
Náhodou jsem ten článek přečetla celej. Ta mlha se mi líbí. Dodává fotce takovu zvláštní atmosféru. :-)

5 Tevuori Tevuori | Web | 3. září 2013 v 21:22 | Reagovat

[4]: Mi se moc nelíbila, páč jsem fakt ze břehu prakticky neviděla na vodu. :D O Solisku, nebo Kriváni na obzoru jsem si mohla nechat jen zdát.

6 Lenka Lenka | E-mail | 30. ledna 2015 v 11:50 | Reagovat

Moc pěkný výlet a je to určitě lepší ještě si prázdniny pořádně užít než jen sedět doma a čekat až to přijde :-D Pokud bys do Tater zase někdy jela, tak se zkus podívat na Starý Smokovec, třeba info v tomto článku http://www.topsleva.cz/aktuality/vysoke-tatry-chlouba-slovenska/, my tam byli minulý rok a byla tam náramně :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama