Odešla jsem. Kdyby mě náhodou vážně někdo hledal....

tevuori.blogspot.cz

Co se sebou?

23. října 2013 v 22:38 | Tevuori
Jako bych se rozpadala zevnitř.


Všude je něco.
Pořád se po mně něco chce - pořád.
Nechce se mi vstát, jít z domu, vrátit se zpátky, jít spát.
Nejraději bych celé dny ležela se zavřenýma očima a poslouchala muziku.
Serou mě všichni okolo.
Serou mě ty divné myšlenky, které mám.
Jsem naprosto nekreativní a má fantazie se pravděpodobně uložila k nočnímu spánku.
Chtěla bych být sama, jen sama, ale zároveň se cítím osamnělá a toužím po společnosti.
Jakoby mně všichni opustili - každý si se mnou povídá, smějeme se - ale je to tak povrchní.
Nedokážu si zapamatovat atmosféru světlých okamžiků - co skončí, je pryč.
Chci vypadnout ze školy, z domu, z města, z republiky, ze Zeměkoule.
Ale nechci se ani hnout.
Nebaví mě se nonstop snažit splňovat normy okolí.
Už nechci být ta hodná holka, co dělá všechno na dvěstě procent.
Chci prostě křičet, když jsou ostatní zticha, být vzhůru, když ostatní spí a smát se, když mám brečet.
Nemám sílu.
Nemám sílu si ani jít koupit ty posrané struny, abych si mohla zahrát a trochu si zlepšit náladu.
Nenávidím školu.
Nerozumím svým kamrádům - mám chuť některé vyliskat.
Nerozumím sama sobě, nevím co chci.
Kurva vždyť mám všechno, na co si stěžuju?
Cítím se fakt divně. Mám děsné výkyvy nálad.
Kolikrát je mi i fyzicky opravdu špatně. Bolí mě celé tělo, aniž bych něco dělala.
Mám chuť usnout...
Vzbudíte mně, až se svět změní?
Ale asi bych se měla změnit já.
Asi je něco špatně.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama